Zajímavosti_new

Z vyhlídky Veselka je při alespoň průměrném počasí překrásný výhled na celý centrální masiv Krkonoš s Černou, Studniční a Luční horou, Kozími hřbety a Sněžkou uprostřed.

V roce 2009 byl shodou šťastných okolností v čele nádvoří zachráněn poslední fragment vnější sgrafitové výzdoby někdejšího zámku Pecka.Tzv. kobercové sgrafito pokrývalo kompletně zdi tří, dnes už zřícených paláců. Jeho význam byl nejen dekorativní, ale i symbolický - některé obrazce měly za úkol ochránit sídlo od zlých sil.

Jedním z nejzáhadnějších míst hradu je dnes 56 metrů hluboká hradní studna. Z neznámých důvodů byla už ve středověku zasypánaa zazděna. Místní nadšenci ji náhodně objevili až v roce 1947. Při odklízení sutin v ruinách Škopkovského paláce byla narušena klenba a pod ní zjištěn otvor. Lidé z podhradí pak studnu odkryli do hloubky asi 40 m. Na další práce došlo až v roce 1969, kdy místní Vlastivědný kroužek postupně vybral zásyp až do 56 metrů.
Objeveny nebyly žádné stopy po vodě. Otvor je šikmý, což znemožňuje nabírání vody do věder. I v hloubce 56 metrů je navíc zcela čerstvý vzduch bez jedovatých plynů a dokonce průvan. Tyto zvláštnosti nakonec přivedly peckovské ,,studnaře“ k myšlence, že tzv. studna mohla být spíše rafinovaným vchodem do tajných chodeb.
Od roku 2005 je studna nasvícená.

Za držení Pecky mnišským řádem kartuziánů v 17. a 18. století byla pravděpodobně i na tehdejším peckovském zámku malá bylinná zahrádka, tzv. herbularium. Svědčí o tom i rozšíření různých druhů bylin - zvláště oregan a thymiánů na hradbách a v blízkém podhradí. V roce 2013 byla zahrádka v rámci projektu Herbularium v náznaku obnovena dětmi z místní základní školy.