Kryštof Harant

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a pán na Pecce

Peckovský zámek zaznamenal největší rozkvět na začátku 17. století, kdy zde pobýval všestranně vzdělaný renesanční intelektuál Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 – 1621). Strávil zde poslední a zároveň nejplodnější etapu svého života.
Do české historie se Kryštof Harant zapsal jako cestovatel, hudební skladatel, spisovatel a politik.

Cestovatel a spisovatel

Od svých dvanácti do dvaceti let pobýval Kryštof na zámku Ambras nedaleko Innsbrucku u dvora Ferdinanda Tyrolského – bratra tehdejšího císaře Maxmiliána. Zde se mu dostalo vynikajícího vzdělání a vychování a mohl rozvíjet i své umělecké, zejména hudební vlohy. Po návratu do Čech sbíral Kryštof několik let další zkušenosti, tentokrát vojenské, ve válce v Uhrách proti Turkům.

V roce 1598 podnikl se svým švagrem Heřmanem Černínem z Chudenic náročnou pouť do Svaté země a Egypta – koňmo se cestovatelé dostali do Benátek, odtud se s přestávkou na Krétě lodí přeplavili do palestinské Jaffy (dnešní Tel Aviv), procestovali nejvýznamnější místa spojená s životem Ježíše Krista a pokračovali dále do Egypta, na horu Sinaj, Oreb a Svaté Kateřiny. Cesta trvala déle než rok a Kryštof Harant své poznatky a zkušenosti později sepsal do obsáhlého cestopisu, který vyšel v roce 1608.

Kromě Palestiny a Egypta procestoval Kryštof Harant i podstatnou část Evropy. V roce 1615 navštívil Holandsko, Francii a Španělsko. Své zkušenosti z této roční cesty opět sepsal, tentokrát se ale dílo nedochovalo.

Hudební skladatel

Kryštof Harant je hodnocen jako jeden z našich nejvýraznějších hudebních skladatelů období pozdní renesance. Z jeho tvorby se zachovala kompletní katolická mše Missa Quinis Vocibus (Pětihlasá mše) a dvě motteta. Jedno z nich složil Kryštof pod dojmem silného náboženského zážitku přímo v Jeruzalémě.
Na peckovském hradě měl Kryštof Harant pravděpodobně vlastní orchestr, se kterým své skladby uváděl pro širší publikum. Od roku 1993 na Pecce každý druhý rok probíhají Harantovské slavnosti historického zpěvu - nesoutěžní přehlídka zaměřená na českou hudbu období renesance.

Politik

V letech 1601 až 1612 působil Harant jako komorník u dvora císaře Rudolfa II. Docenění svých schopností a vzdělání se však dočkal až v době stavovského povstání za krátkého panování ,,zimního krále“ Fridricha Falckého, kdy byl jmenován prezidentem české komory a k jeho povinnostem pařil dohled nad zemskými financemi. V roce 1619 při tažení na Vídeň velel stavovskému dělostřelectvu a vydal mimo jiné rozkaz střílet na císařský palác. Po porážce povstání v bitvě na Bílé hoře v listopadu 1620 byl právě tento rozkaz jedním z hlavních důvodů, proč se Kryštof Harant ocitl mezi sedmadvaceti českými pány, které císař Ferdinand II. nechal za vzpouru popravit. Exekuci na Staroměstském náměstí v Praze vykonal 21. června 1621 kat Jan Mydlář.